Obec Jetřichov
Drobečková navigace

Úvodní stránka > Fotogalerie > Fotogalerie - původní > Archiv Týden pro naše děti > Týden pro naše děti II (2008)

Týden pro naše děti II (2008)

21.7.2008 – Mise Bischofstein                 (fotogalerie zde) klikni

Na první výpravu se vydalo celkem 9 dětí a dva dospělí. Všechno vyšlo podle plánu, takže jsme dorazili k Rybárně v určenou dobu a započali jsme zdolávat po serpentinách ohromný kopec na Studnici. Počasí vybízelo k výletu a my mohli vyrazit s optimismem na tváři ke zřícenině pohraniční tvrze. Děti obdivovaly tajuplný brčál pod hradem a kochaly se krásou začátku Jiráskových skal. Průzkum zbytků opevnění nebyl opomenut a vystoupání na vyhlídku z jedné ze skalních věží už byla jen třešnička na dortu. Po prohlídce Bischofsteinu jsme si šli dát pauzu k zámečku ve Studnici, kde děti využily možnosti krásného dětského hřiště, zde si vyzkoušely lézt po umělé stěně a pohoupaly se na obrovské houpačce. Pak se naši kroky ubraly na lesní cestu, která vedla k Dědovu. V krásném jasném počasí jsme kráčeli po polní cestě a kochali se nádhernou vyhlídkou na Javoří hory a na Ostaš. Při cestě Dědovem se začala projevovat únava všech zúčastněných a než jsme využili vlakového spoje domů, tak jsme si museli ještě dát několikrát oddych, ale ve vlaku se nakonec ukázalo, že děti jsou na tom s energií daleko lépe než já a moje máma.

 

22.7.2008 – Sportovní den                       (fotogalerie zde) klikni

Dorazilo krásných 14 dětí, které se nakombinovaly do 7 soutěžních dvojic. Všechny disciplíny se vymyslely tak, aby souhra dětí v párech byla klíčovým jmenovatelem. První disciplíny, kterou byl štafetový slalom s nádobou plnou vody, se dvojice zhostily bez větších potíží. Pak se postupně vystřídaly na záludném vědomostním kvízu s tajenkou a hlavolamem z lega, kde děti musely doplnit chybějící součásti, aby mechanismus fungoval správně. Největší zkouškou spolupráce se staly špalky, kde páry leckdy nemohly dlouho sladit krok. Nakonec však všichni disciplínu dokončili. Končilo se slepým dědkem, kdy jedno dítě mělo zavázané oči a druhé ho navádělo tak ,aby bez problému prošlo celou trasou tratě. Děti si navzájem pomáhaly až tak, že někdy slepý dědek nevěděl, kam má jít. Před vyhlášením si všichni společně zahráli fotbálek. Po vyhlášení jsme posvačili párek z udírny a zbaštili vyhrané sladkosti. Během průběhu akce nás navštívily i dvě maminky, aby se podívaly, jak to ratolestím pěkně jde. Děti si domů odnesly kromě cen také nádherné diplomy od TJ Sokol. Škoda chladného počasí, které nám ukázalo, že se sportovní den měl konat až odpoledne, protože jen jsme odešli ze hřiště, tak vysvitlo a započalo hřát sluníčko.

23.7.2008 – Výprava na Ostaš                 (fotogalerie zde) klikni

Pod Ostašem se ten den sešlo neuvěřitelných 14 dětí a 4 dospělí, což umožnilo lépe se věnovat dětem. V kempu pod touto krásnou stolovou horou jsme rozbili první výškový tábor a děti poprvé vyzkoušely atrakce jako kolotoč, houpačky či skluzavku. Potom jsme klidně stoupali až k vrcholu, kde jsme se stočili do první části malého, ale kouzelného skalního města, které se nazývá Bludištěm. Děti bez problému prolezly všechny myší díry a skuliny, což se o mně a mém příteli pupíku nedá zrovna říci. Dětem jsem potom vymyslel zábavu, aby taky trošku  předvedly svou kreativitu a dovednost. Zadal jsem, že mají postavit malé domečky z přírodních materiálů, které najdou kolem sebe. Jak je vidět na fotkách, tak dětem tento úkol nedělal žádný problém a vyrobily nádherné příbytky pro skřítky a myšky. Pak jsme se protáhli přes Čertovo auto a Hlavu zrádce až k Frýdlantské vyhlídce, kde se děti předháněly v pojídání borůvek. Takhle jsme postupně proputovali celý vrchol Ostaše a před odjezdem jsme se posilnili u občerstvení v kempu a děti si mohly ještě zařádit na atrakcích. 

24.7.2008 – Výlet za merkurem                (fotogalerie zde) klikni

Ve čtvrtek jsme vyrazili na světoznámou stavebnici Merkur do blízké Police nad Metují. Dětí dorazilo dohromady osm. V muzeu si děti prohlédly legendární vláčky a krásný model krajiny pro vláčky. Samozřejmě jsme viděli i vagónky a jiné dopravní prostředky. Překrásné lodě a plachetnice, kombajny a jiné zemědělské stroje, staré veterány, nákladní auta a obzvláště obdivuhodné kolesové rypadlo. Prohlídka pokračovala kolem různých a velmi složitých modelů, ze kterých bych vyzdvihl obrovský model Eiffelovy věže, která by vám připadla jako z fotky. Pak přišel úžasný monstrózní model Ocelového města, který byl sestaven přesně podle známé knížky Julese Vernea. Dokonalost tohoto díla si ovšem děti zase tolik nevšímaly a jejich tempo prohlídky muzea bylo tak vražedné, že nevím, jestli si vůbec tento skvost stihly pořádně prohlédnout. Nakonec jsme zakotvili v oddělení, kde si děti mohly zkusit něco sestavit sami. Strávili jsme tam více jak hodinu, ale výsledky snažení stály za to. Pepíkovo letadlo či Terčin pejsek, Martinova hvězda či Eliščin lyžař a Míšin kluk se skatem mě přišli jako výborná ukázka šikovnosti našich jetřichovských dětí. Po muzeu jsme se odebrali na náměstí, kde jsme zabrousili do cukrárny a tam jsme si dali něco sladkého na zub. Po poledni jsme vyjeli směrem k domovu a nechali za zády krásné dopoledne plné dojmů. 

25.7.2008 – Teplické skalní město          (fotogalerie zde) klikni

Do Teplic se ten den ubraly kroky čtyř dětí a čtyř dospělých osob. Záměrně jsme se vydali na výpravu brzo, jelikož nás během většiny okruhu neotravovalo neúměrné množství zahraničních a tuzemských turistů. Děti se v klidu porozhlédly po roztodivných skalních útvarech s pohádkovými či vlasteneckými názvy. Ze začátku jsme úspěšně pokořili Střmen, který je asi nejúnavnějším výstupem Teplických skal. Dětem jsem opět zadal úkol, aby nám nakreslily větví nějaký pěkný obrázek do písku. A tak jsem se kochal portrétem sebe a své matky, mého kamaráda Pavla, který s námi absolvoval některé cesty, kočičky nebo domečku. Od rozcestí jsme si vychutnali s dalekohledem obrovitost skalních masivů Mariánských stěn a po malé svačince jsme pokračovali až k velmi chladné Sibiři, kde jsme se trochu třásli zimou. Po cestě si cvičně kluci zkusili vylézt některé menší skály, které mně přišly vhodné a bezpečné. Po výletu celými Teplickými skalami jsme koupili dětem něco k pití a nechali je, aby koupili sobě či rodičům něco na památku. 

26.7.2008 – Noční výprava                       (fotogalerie zde) klikni

V sobotní a velice barevný večer jsem se s dětmi sešel  na dolní křižovatce, abych je poté odvedl na počátek strašidelné stezky, který se nacházel u kapličky. Nejdřív jsem rozdal dětem instrukce, jak se mají chovat a jak budou vypadat úkoly. Pak jsme se odebrali ke kapličce, kde na nás vybafl kmotr smrťák, který udělil dětem první úkol a po splnění je navedl k dalšímu stanovišti. Šli jsme daleko po cestě p. Vlacha. Obloha hrála všemi barvami a Honský špičák se zelenal do dály stejně jako ten Ruprechtický. Na konci cesty bouchla petarda a z lánu suché trávy se vynořily mumie, které předaly další zprávu pro dobrodruhy. Ti vzápětí vyběhli k okraji lesa, kde na ně už čekal lidožravý obr, který zrovna pojídal nevinou oběť. Tam se teprve některé menší děti počaly trochu bát, ale nakonec zjistily, že obr je Pavel, kterého už znají. Pak jsme se otočili kolem nádherné vyhlídky na Hejtmánkovice a Broumov a pokračovali k velkému smrku, kde už dodýchával umrlec, aby poté předal dětem návod na další cestu. Po chvíli se děti hnaly k Šanci, kde už na ně za třemi kupkami čekal homeless se strašidlem. Pak už děti mířily k pokladu, který se ukrýval v lesíku za Novákovými. Tam čekala mexická indiánská babička, která je nepustila, dokud neodpověděly na hádanku. Po objevení pokladu se děti rovným dílem podělily o nález a posvačily spolu s částí strašidel chlebíčky. Pak si ještě všichni zaváleli sudy dolů ze Šance a před půl desátou už kroky dětí směřovaly k domovům.

 

Poděkování

Chtěl bych nejen jménem svým, ale i jménem pí. Hopjanové poděkovat za finanční podporu obci Jetřichov a p. Doležalovi, firma Elektrosprint, kteří přispěli na občerstvení, ceny a poklad. TJ Sokol Jetřichov a jejím členům za technickou podporu. A hlavně pak lidem, kteří nás podpořili v našem konání a pomohli dětem zpříjemnit celý týden. Jmenovitě mým přátelům Pavlu Bažantovi z Meziměstí a Tomášovi Stryjovi z Hynčic. Mamince, pí. Plhalové za pomoc s dětmi na Ostaši. Slečně Janě Gorgánové za velkou pomoc s menšími dívkami a za pomoc při sportovním dnu. A pak velké díky všem klukům, kteří se podíleli na strašení. Ať už to byl Zdenda Etlík (za smrťáka), Honza Božík s kamarádem Martinem (za mumie) a Kubou Korčekem. Pavlovi Bažantovi a Tomovi Stryjovi (za Obra a oběť), Domčovi Jílkovi (za umrlce), Pinčesovi a Robertovi ze Slovenska (za homelesse a strašidlo). Byli jste totiž skvělí a jen díky vám proběhla celá poslední akce bez vad na kráse. Taky bych chtěl poděkovat maminkám, jmenovitě pí. Sobolové a pí. Mervartové za zájem a fandovství. A na závěr bych chtěl poděkovat dalšímu kamarádovi Adamu Buchtovi z Ruprechtic, že si udělal čas a nafotil noční výpravu. Kdybych někoho opomenul, tak se nezlobte. Srovnám se s vámi jinak. Také jsem byl velmi rád za velký zájem a za perfektní spolupráci s rodiči, což jsem nečekal a možná mě to bude motivovat příští rok k dalšímu pokračování.

 Filip Chráska, pořadatel

26. 9. Andrea

Zítra: Jonáš

Kalendář akcí

Návštěvnost stránek

167445