Vyhledat v textu

Drobečková navigace

Úvod > Obec > Projekty a dotace > Sanace bývalých skládek na lokalitě Jetřichov - Pasa

Sanace bývalých skládek na lokalitě Jetřichov - Pasa

 eu ban.jpg

Sanace bývalých skládek na lokalitě Jetřichov - Pasa

Bývalé skládky se nacházely cca 5 km západně od Broumova v jižní části katastru obce Jetřichov – Pasa. Vlastní prostor skládek se nachází v těsné blízkosti komunikace Náchod – Broumov ve smíšeném lese (Obrázek 1).

Skládky vznikly navážením odpadů do dvou vytěžených písníků, a to na základě souhlasu Okresní hygienické stanice Náchod v letech 1963 a 1967, avšak rozhodnutí o ukládání odpadů nebylo nikdy vydáno a de facto se tedy jednalo o černé skládky. Přestože se jednalo o prostředí propustné, nebyla před zahájením skládkování provedena žádná opatření proti průsakům škodlivin do okolního horninového prostředí.

Západně situovaná výše položená jímka byla v letech 1967 až 1986 využívána k ukládání odpadních vod a obalů od přípravků na chemickou ochranu rostlin a jejich zbytků, východně níže položená skládka byla využívána v letech 1963 až 1983 k ukládání galvanických kalů s vysokým podílem chlorovaných rozpouštědel používaných v kovovýrobě k odmašťování polotovarů. Ani po ukončení skládkování nebyly skládky žádným způsobem zabezpečeny proti působení povětrnostních vlivů.

V roce 1981 vyhlásila vláda ČSR část okresu Náchod o rozloze 208 km2 zasahující až do prostoru bývalých skládek za chráněnou oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV) „Polická pánev“,. Jedná se o významnou hydrogeologickou strukturu polické křídové pánve, ze které je odebírána vysoce kvalitní podzemní voda pro zásobování obyvatel pitnou vodou celého bývalého okresu Náchod a části Hradce Králové a je jímána i pro výrobu balené kojenecké vody v Teplicích nad Metují.

V roce 1991 byla na celém území Broumovského výběžku o rozloze cca 410 km2 vyhlášena Chráněná krajinná oblast (CHKO) „Broumovsko“. Ve smyslu zákona o ochraně přírody a krajiny se jedná o rozsáhlé území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů, s hojným zastoupením dřevin. Turisticky je toto území velmi atraktivní. V těsné blízkosti skládek vede turisticky značená trasa ke kapli svatého Huberta, Křížové cestě atd. Lokalita a její okolí jsou vhodným biotopem pro obojživelníky. Vyskytují se zde ohrožené i silně ohrožené druhy obojživelníků, jako čolek horský, čolek obecný, skokan zelený a další. Podle územního systému ekologické stability existuje v okolí bývalých skládek několik lokálních biocenter botanického a zoologického významu (Obrázek 2).

Po roce 1989 byly zahájeny pokusy uvést lokalitu do souladu s legislativními podmínkami CHOPAV a CHKO. V letech 1991 až 2002 proběhlo na lokalitě několik etap průzkumných prací zaměřených na zjištění hydrogeologických poměrů, druhu kontaminantů a jejich možného šíření do okolí podzemní vodou, včetně zjištění množství uložených odpadů. V rámci těchto průzkumných prací byla na lokalitě vyhloubena řada pozorovacích vrtů.

Bylo zjištěno, že skládky jsou významným zdrojem znečištění podzemních vod zdraví nebezpečnými látkami. Za hlavní kontaminanty v podzemní vodě byly označeny organochlorové pesticidy (z nichž některé jsou zakázané), triazinové pesticidy, kyanidy, chlorované ethyleny a v menší míře také stopové kovy. Bylo zjištěno, že hydrogeologické poměry na lokalitě jsou značně komplikované - území se nachází na rozvodnici a prochází jím zlomové pásmo) a na základě doposud provedených prací nebylo možné jednoznačně určit způsob oběhu podzemních vod.

Aby bylo zamezeno dalším dotacím kontaminantů do horninového prostředí, bylo nutné odpady odtěžit. Vzhledem k tomu, že původci odpadů, po kterých by bylo možné požadovat nápravu po privatizaci právně zanikli, rozhodla se obec Jetřichov, na jejímž katastru se skládky nacházely, že požádá o dotaci na rekultivaci ze Státního fondu životního prostředí (SFŽP) sama a dotaci také získala v plné výši. Na základě zpracované projektové dokumentace byly v roce 2003 všechny odpady ze zemních jímek odstraněny. Při odtěžení odpadů však bylo zjištěno, že puklinový systém prochází přímo dny obou skládek. Proto byla dna zatěsněna a zavezena inertním materiálem a celý prostor začleněn do okolního prostředí smíšeného lesa. V průběhu existence skládek (cca 40 let) však došlo k významné dotaci kontaminantů do podzemní vody. V letech 2005 až 2006 byly proto provedeny další průzkumné práce pro upřesnění směrů proudění podzemní vody za současného ochranného čerpání podzemní vody pro zamezení šíření kontaminace do okolí. Po dekontaminaci byla vyčerpaná voda využívána k promývání podloží skládek. Také na tyto práce získala obec dotace ze SFŽP a z fondů Královéhradeckého kraje.

S ohledem na přetrvávající neakceptovatelnou kontaminaci podzemní vody i po ukončené rekultivaci skládek, byl v letech 2007 – 2008 proveden monitoring vývoje kontaminace podzemní vody financovaný MěÚ Broumov. Monitoring prokázal vzrůstající koncentrace kontaminantů v podzemní vodě, zvláště ve směru do „Polické pánve“.

Na základě získaných výsledků byla zpracována analýza rizik, která prokázala migraci kontaminantů jak vertikálním směrem do hloubky minimálně 50 m, tak horizontálním směrem do „Polické pánve“ a k lokálnímu biocentru, což znamenalo riziko ohrožení kvality významného zdroje podzemní vody a chráněných obojživelníků. Proto byl vypracován projekt na doplňkový průzkum pro intenzifikaci sanačního zásahu. Úkolem projektu bylo ověřit možnosti využití inovativních postupů sanace jak v laboratorních podmínkách, tak v terénu. Projektované práce byly realizovány v letech 2010 až 2012. Financování bylo zajištěno z Evropských fondů, operačního programu životního prostředí za spoluúčasti Královéhradeckého kraje. Na základě výsledků provedených prací byla pro sanaci horninového prostředí navržena sanační technologie chemickou oxidací in-situ (CHOIS) za použití Fentonova činidla v závěrečné fázi podpořená peroxodisíranem sodným.

Značná část kontaminantů (především chlorovaných ethylenů) byla sorbována na horninové prostředí (z toho velká část v nesaturované zóně), kde i po odstranění odpadů z bývalých deponií představovala druhotný zdroj kontaminace podzemní vody. Proto byla pro lokalitu navržena integrovaná sanační technologie zahrnující sanaci podzemní vody oxidací in-situ, sanaci horninového prostředí vakuační extrakcí a sanační čerpání pro zrychlení proudění podzemní vody pod skládkami.

Vlastní sanační zásah byl proveden v letech 2014 až 2015. Jeho financování bylo opět zajištěno z  Evropských fondů (operační program životního prostředí) za spoluúčasti Královéhradeckého kraje. Sanace horninového prostředí spočívala v celoplošném zasakování roztoků oxidačních činidel a aktivátoru, v odsávaní kontaminovaného půdního vzduchu a jeho dekontaminaci a čerpání podzemní vody, která byla po dekontaminaci používána pro přípravu roztoků.

Sanačními pracemi bylo z horninového prostředí a podzemní vody odstraněno 95 % kontaminantů, což představovalo přibližně 2 630 kg polutantů, z toho přibližně 1 880 kg chlorovaných uhlovodíků, 10 kg monocyklických aromatických uhlovodíků, 720 kg kyanidů, 1 kg organochlorových pesticidů a 20 kg triazinových pesticidů.

V současnosti na lokalitě probíhá dvouletý postsanační monitoring, který má prokázat, zda jsou dosažené výsledky udržitelné i do budoucnosti.

 

Zpracoval: Ing. Ivana Schwarzerová, GEOtest, a.s.

Obrázek 1.

Obrázek 1.png

Obrázek 2. klikni

FOTOGALERIE - sanace Pasa klikni