Zpracováno podle Urbanistické studie a
podle kroniky.
8. Demografický potenciál území a pracovní
příležitosti
12.Zemědělská, lesní a průmyslová výroba
14. Tradice, kultura a společenský život v obci
15. Ochranná. pásma, ložiska surovin
Touto prací
bych chtěla seznámit s historií a se současností ve vesnici jménem Jetřichov. V
této vesnici jsem už odmala a moc se mi v ní líbí. Doufám, že se mi povede
seznámit mě
i vás s výhodami, nevýhodami ; i s věcmi o kterých se moc nemluví.
Pro obec
Jetřichov nebyla dosud zpracována žádná územně plánovací dokumentace. Řešené
území je součástí chráněné krajinné oblasti Broumovsko zřízené r. 1991 ministerstvem
22 ČR. Proto byla dosud věnována v tomto území větší pozornost přírodním
podmínkám.
Obec Jetřichov
do r.1945 bylaz větší části osídlena občany německé
národnosti. Až po osvobození v r.1945 apo odsunu
němců dochází k postupnému dosídlení pohraničí českými občany.
V červnu r.1945 byla ustavena správní komise včele s jejím předsedou Josefem Klimešem. Ta měla za úkol dokončit odsun němců a připravit obec k doosidlování občany české národnosti. Na podzim téhož roku dochází k postupnému zakládání politických stran o společenských organizací, z občanů, kteří v obci zůstali nebo nových dosídlenců.
10.8.1945 byl
založen první hasičský sbor v pohraničí (starosta Josef Klimeš a velitel Josef Domáň)
10.10.1945 byla založena Josefem
Kuldou složka „Junáka“.
Politická organizace Sociálně
demokratická byla zastoupena členy a občany, kteří v obci žili ještě za
okupace.
Další pol. str. založena v srpnu 1945 - komunistická. strana z
podnětu p. Karla Doležala - elektromontérem.
Z podnětu Fr. Raise - poštovním úředníkem byla 10.9.1945 založena org. národních socialistů a z podnětu Josefa Hvězdy -
národ. správce pohřebního ústavu - str. lidová.Tyto složky utvořili koordinační
výbor (později Národní fronta) složený z předsedů těchto stran.
Postupně byly
zakládány další složky - z Junáka - Svaz mládeže který byl založen z podnětu
Jar. Maska - krejčího, dále tělovýchovná jednota z podnětu Jos.
Klimeše - zaměřena zejména na nohejbal a volejbal.
Utvořeno bramborářské družstvo
jejímž předsedou byl zvolen Jan Valášek.
13.2.1946 byly
provedeny volby do národního výboru jako první z celého Broumovského okresu. Do
čela národního výboru byl zvolen Karel Doležal.
V r. 1949 byl
ustaven přípravný výbor jednot. svazu čes. zemědělců
- později přípravný výbor JZD.
V r. 1950
byla zavedena první celodenní školka, která připravovala pro děti také stravu
ve školní kuchyni.
V obci byla po
německém Anzebm Heinzelovi
textilní továrna zabývající se barvením, bělením, škrobením a úpravou, která
zaměstnávala 70-80 zaměstnanců německé národnosti. Později přebírá textilku,‘ Liua Jaroměř, dále,‘ META “Police n.M.. Výroba se snižuje
až zaniká úplně. V r.1952 přebírá prostory Krajské sklady oděvů z Hradce
Králové, který zaměstnává asi 20 zaměstnanců.
Jeden z
hlavních úkolů správní komise v r. 1945 byla příprava školy. Byla adaptací
upravená škola na dvoutřídku, tělocvična, kabinet a čtyřbytovka
pro správce školy. Zakoupeny byly i nová kamna a veškeré prostory vymalovány.
Jako první převzal školu řídící učitel Vladimír Mach z Hronova. V prvním roce
nastoupilo do školy 13 nových dětí. V průběhu let 1946 - 52 se vystřídalo osm
učitelů. Vedle běžné výuky byla zavedena výuka ruského jazyka, promítání filmů
k propagaci zakládání JZD, v proslovech pořádány různé vzpomínkové slavnosti,
ale také bohoslužby církve Československa.
5. 5. 1946
uspořádáno ,,OSVĚTOVOU RADOU“ za pomocí občanů sázení „LÍPY SVOBODY“. Sázení
předcházela oslava průvodem občanův krojích včetně jízdy na koních a s dětmi na
zdobených žebřinových vozech.
V r. 1946 se
konali první dožínky uspořádané svazem jednotných českých zemědělců a ostatních
složek a politických stran. Oslava byla zahájena průvodem povozů, žacích strojů a jiné zemědělské techniky a byla zakončena
večerní dožínkovou zábavou.
31.7.1949 se
uskutečnilo slavnostní předání nové motorové stříkačky místním hasičům, kteří
zároveň s touto stříkačkou provedli hasičské cvičení. Ke slavnosti byly
přizvány sousední hasičské sbory, kterých se sešlo 450 krojovaných členů.
Slavnost končila veselicí a z výtěžku veselice bylo zakoupeno dopravní vozidlo
pro hasičský sbor.
v čp. 10 se nacházelo řeznictví,
které převzal Jar. Nový - řezník
v čp. 90 se nacházelo pekařství,
které převzal Jos. Fillipi
v čp. 4 se nacházelo klempířství,
které převzal Fr. Kukla
v čp.161 - potraviny, hostinec a řeznictví
převzal Karel Wintr, působí do r.1950 - přejímá JZI)
v čp.143
- sedlářství a čalounictví - později krejčovství; živnost zavedl Jar. Macek,
který v r. 1948 živnost zrušil a dům převzala org.
KSČ
v čp.
145 - obchod hospodářských materiálů - brusírna kovů a holičství; později
zůstává živnost holičská, kterou vede Jar. Krejči
v čp.31 - kolařství
- přebírá Karel Jansa, v r. 1952 živnost zrušena
v čp.23
- kovářství - přebírá Karel Král - později z důvodu malého prostoru byla
živnost přemístěna do domu čp. 119; v r. 1952 zrušeno
v čp.126 - obchod železářství do r.
1948, poté konzum jednota vedoucí Václav Zelený
v čp. 177 - obuvnictví - přebírá
Bohumil Hopp, v r. 1950 živnost zrušena
v čp.72
- hostinec - přebírá Jaroslav Suchánek; z důvodu dlouhodobé nemoci hostinská
činnost 1.3.1951 ukončena
v čp. 157 - kovářství - přebírá Fr. Doležal - v r. 1948 na vlastní žádost zrušena živnost
v čp.217 - truhlářství - přebírá
Stanislav Vacek do r.1951
v čp.172 - krejčovství - přebírá
Oldřich Vacek do r.1951
v čp.17 - truhlářství - přebírá
Alois Kreol do r.1951
v čp.212 - čalounictví a
sedlářství - Ludvík Martinec do r. 1951
v čp.34 - zámečnictví - Josef Hornych do r.1950
v čp.150 - první český hostinec - Ladislav Kutna do r.1951
Veškeré obchody a živnosti byly
až do znárodnění v r. 1950 -1951 prosperující.
Snaha o
založení JZD a přechod ze soukromého hospodaření se přes veškerou snahu KSČ
obcím i okresům nedařilo. Docházelo k vyvlastňování zemědělských strojů
soukromím zemědělcům a převádění do rukou družstva sestaveného z 20 členů
většinou nezemědělců. Přeze všechna opatření měli
místní soukromě hospodařící rolníci vždy mezi prvními veškeré povinné dodávky
včas odvedeny. V r. 1950 byl pro družstvo zakoupen první traktor ZETOR a později
i družstevní mlátička. Tato zemědělská technika sloužila pouze členům družstva.
Nejstarší
zmínka o vsi Jetřichov pochází z r. 1406. Nejstarší grafická podoba obce se
dochovala v broumovském urbáři z r. 1676, který zobrazuje všechna sídliště
broumovského velkostatku spolu s jeho okolím (Broumov, Velká Ves, Rohnitál, Šonov, Otovice, Božanov, Martinkovice, Křinice, Hejhnánkovice, Jetřichov, Březová, Bohdašín,
Verneřovice, Dolní Vižňov, Starostín, Horní ViMov, Ruprechtice, Hynčice, Heřmánkovice, Janovice a samoty v horách) a je uložen ve
Státním archívu Zámrsk.
Původní
obyvatelstvo v dané lokalitě bylo německé. Po odsunu Němců v r. 1945 přichází
noví osadníci. Došlo tak ke ztrátě paměti obce spolu se ztrátou historických
informací díky ničení starých německých archívů absenci původního obyvatelstva.
Sídlo začalo novou historickou etapu bez možnosti navázání na původní tradici.
Hned v r. 1945 byla založena kronika obce, která je až dodnes pečlivě vedena.
Vedle kroniky psané existuje i obrazová kronika, ilustruje dění v obci, které v
dané době bylo nebo muselo být považováno za důležité. Obec leží v okrajové
části státu a rovněž pozornost státních orgánů, ať již v dobrém pro obec, tj.
formou finančních dotací, či tlakem politickým, nebyla této oblasti příliš
věnována. To je patrné i z kroniky. Lidé se ve vesnici navzájem
potřebovali, rozštěpení obyvatel podle politické příslušnosti se příliš
nepromítalo do života obce. Byl to jistě i následek složení obyvatel, které se
sešlo z různých koutů země a začínalo bez možnosti navázání na osobní a rodinné
vazby.
Správně spadá
pod stavební úřad v Meziměstí. Obecní úřad zaměstnává dva stálé pracovníky a
sídlí ve vlastním objektu kde je také mateřská škola a základní škola.Ve vsi
žije kolem 439 obyvatel. Katastrální území obce se rozkládá asi na 925 ha.
Přirozená spádovost obce směřuje do Broumova a Meziměstí.
Nejbližší pošta a vlaková zastávka leží severně v obci Ruprechtice, druhou blízkou zastávkou je Březová. Nejbližší katolický kostel je situován severně od obce, rovněž v Ruprechticích, kde je i hřbitov.
Obec vlastní budovu bývalé továrnické vily, kde dnes sídlí Obecní úřad, mateřská a základní škola, dále vlastní objekt bývalé školy, kulturní dům s restaurací, hasičskou zbrojnici s knihovnou a veřejná prostranství.
Obec Jetřichov
leží v okrese Náchod, tj. v severovýchodním cípu Čech - v Broumovském výběžku.
Od okresního města je vzdálen cca 25 km, do nejbližšího města, kterým je
Meziměstí, je to pouhé 2 km od severního okraje obce. Dalšími blízkými městy jsou
Teplice n.M. - 5 km, Police n.M. - 6 km, Broumov - 6 km a Hronov - 17 km. Na
severu zastavěné území obce plynule navazuje na sousední rovněž liniovou
vesnici Ruprechtice. Katastrální území obce sousedí
na severu s k.ú. Meziměstí, Ruprechtice
a Hynčice, na východě s k.ú.
Hejtmánkovice, na jihu s k.ú.
Křinice a Pěkov. Ze západu
má obec společnou hranici s k.ú. Březová u Broumova a
Vernéřovice.
Celé řešené území je o rozloze
925 ha.
Řešené území
je bohatě morfologicky tvarováno. Vesnice Jetřichov leží přimknuta ke svahům
údolí klesajícím od jihu k severu, kterým prochází cesta volně sledující trasu
potoka Potok se v severní části katastru vlévá do řeky Stěnavy,
která protéká severní částí katastru. Severněji jsou již jen tři chovně rybníky
s býv. mlýnem.
Okolní
kopcovitý terén předurčil liniový charakter vsi. Nejvyšším bodem v řešeném
území je vrchol Šance s nadmořskou výškou 493 m.n.m. Části katastru jsou
zalesněné, poměrně značná část ploch je zatravněna. Jižně navazuje již mimo
katastr obce hřeben Broumovských stěn, poměrně mocně vystupujících nad okolní
terén.
Celý katastr je součástí Chráněné krajinné oblasti Broumovsko vyhlášené Ministerstvem životního prostředí dne 27.3.1991. Ochrana o využíváni krajiny a jejich přírodních zdrojů jsou diferencovány podle rozdělení oblasti do čtyř z6n vymezených s ohledem na přírodní hodnoty - viz vyhláška 157/1991 Sb., o zřízení CHKO Broumovsko.
Přirozeně rostlá historická zástavba je volně umísťována podél cesty v různých výškových úrovních. Při cestě zákruty údolí se nabízí pokaždé jiný pohled na tuto zajímavou strukturu zástavby. Jetřichov si zachoval příjemný poměr zástavby a přírodních prvků, které jsou součástí vlastního vnitřního území obce. Míra zahuštění se v zastavěném území často mění. To dodává sídlu jeho nezaměnitelný charakter.
Starší údaje o počtu obyvatel
pocházejí z lexikonu statistického úřadu.
Konkrétní počty jsou v
následující tabulce:
r.1869 1165
r.1900 1340
r 1230 1242
r.1950 725
r.1961 585
r.1970 561
r.1980 497
r.1991 441
r.1992 440
r.1994 455
r.1995 439
r.1996-r.1998 kolem 350
Počet obyvatel
je sledován od r. 1869, kdy v Jetřichově žilo 1165 obyvatel, maximální počet
osob registrovaných v obci nastal ke konci minulého století, do r. 1930 došlo k
mírnému poklesu, po válce bylo původní obyvatelstvo odsunuto, v důsledku toho
došlo i přes příchod nových osídlenců k rapidnímu snížení počtu lidí v obci.
Obyvatelstvo se početně nestabilizovalo ani v dalším období a jeho počet se
neustále snižuje až do r.1992. Od tohoto roku došlo k mírnému nárůstu, o 15
osob v r. 1994. V dalším roce však obyvatel opět ubylo.
V obci se
nachází 242 ekonomicky aktivních obyvatel. Poměr mezi aktivními obyvateli a
obyvateli na odpočinku nebo nedospělých je 1,2:1, tzn. že na jednu ekonomicky
neaktivní osobu připadá 1,2 ekonom. aktivní. To je ve srovnání se stály západní
Evropy, kde je poměr 10:1, velmi málo.(Zdroj: Zpráva OSN o stavu světové
populace, 1995.)
Za prací
vyjíždí 67% z ekonom. aktivních obyvatel, tj. 164 lidí.Hlavními směry vyjížďky
jsou Meziměstí a Broumov. Podle údajů ze statistického úřadu do obce za prací
dojíždí 139 osob převážně z Broumova a Hejtmánkovi. Z těchto údajů lze odvodit,
že se v obci nabízí 217 pracovních míst. Připočteme-li soukromé podnikatele, je
počet pracovních příležitostí stejný jako počet ekonom. aktivních obyvatel. To je
velmi pozitivní a stabilizující prvek. Výběr možností zaměstnání je však silně
omezen.
Vzhledem k
tomu, že v obci je pouze mateřská škola a 1.stupeň školy základní, musí starší
žáci a studenti dojíždět do okolních měst Celkem vyjíždí z obce cca 60 dětí.
Polovina jsou děti 2. stupně základní školy, ostatní jsou studenti středních,
vysokých škol a učebních oborů. Do Jetřichova naopak dojíždí asi 5 dětí z jiných
menších obcí.
(Zdroj: SLDB
1991, vyjížďka a dojížďka za zaměstnáním v okrese Náchod, 053 Náchod,
Statistický lexikon obcí ČR, 1992, Obce v číslech - okr. Náchod, 1991.)
Rovněž na
vývoj bytového fondu měla vliv historie. Před válkou r. 1930 zde bylo 214 domů
a po válce se počet rapidně snížil, v r.1950 stálo v obci Jetřichov už jen 187
objektů, v r. 1970 dokonce jen 126 a v r. 1991 klesl počet domů až na 102.
Bytový fond neprodělal tak kontinuální pokles, v 1961 zde bylo 175 bytových jednotek trvale
obydlených, v r. 1991 dokonce počet vzrostl na 191, v r.1980 opět klesl na 170,
v r. 1991 opět dochází k úbytku bytů, bylo zde jen 156 bytových jednotek. Při
439 obyvatelích vychází obložnost jednoho bytu na 2,8
osob.
Plochy v obci
jsou využívány převážně pro bydlení, případně doplněné o zemědělské
hospodaření, tak jak bývalo na vesnici běžné. Po 40 letech socialistického
hospodaření je tato samozřejmost dost otřesena a po počátečním nadšení lidí z
navrácených pozemků, polí a objektů přichází částečné rozčarování z problémů,
které se mnohdy zdají neřešitelné, aproto sejen pomalu lidé vracejí k hospodaření. Většinou jen na
záhumencích v odpoledních hodinách po návratu z práce. V zemědělství podnikají
jen dva občané. Bývalý státní statek provozuje firma HEVA, s.r.o.
Přes některé
demolované části statků, se i tak dochovala značná část těchto areálů do dnešní
doby a soukromé hospodaření je možné. Nabízí se zde možnost propojení
zemědělství a turismu. Jetřichov leží v bezprostřední blízkosti turisticky
atraktivních Broumovských stěn a Adršpachu. Agroturistika, jako forma turismu,
u nás není zatím příliš známá a vyzkoušená, ale v Rakousku a Německu je běžná a
vyhledávaná. Rovněž pro krajinu a sídla je četnější, Protože nenakumuluje velké
množství lidí najedno místo, nevyžaduje velkokapacitní ubytovací objekty a
nutná zázemí, která se svými velkými rozměry těžko začleňuje do krajiny. V
objektech ve vsi jsou rezervy. Předpoklad je 1-3 pokoje na statku, pro cca 2-10
lidí, tedy pro jednu až tři rodiny. Seto vlastně fonna
rodinného pensionu, ovšem ve vesnických podmínkách. Prostředí Jetřichova a
okolí by mohlo být pro městského člověka vítanou změnou a mohlo by nabídnout
cenově zajímavou možnost rekreace.
Občanskou
vybaveností se rozumí objekty s náplní, která uspokojuje požadavky obyvatel na
služby, tj. obchody, restaurace, zdravotnická zařízení, školy, kulturní
zřízení, ap..
V Jetřichově je v provozu mateřská škola, základní škola pro první stupeň, kulturní zařízení, 2 restaurace, knihovna, obchod se smíšeným zbožím, obchod s elektromateriálem, několik opravárenských dílen a provozoven drobnějších služeb. Do nejbližšího zdravotního zařízení musí občané do Meziměstí, pošta je v Ruprechticích. Základní umělecká škola sídlí v Polici n. M. ‚ v Broumově s pobočkou v Meziměstí. Objekt bývalé školy je rekonstruován na pensi on pro staré obyvatele obce.
Přestože
zemědělská výroba byla v minulém režimu velmi postižena, došlo ke zničení
hmotného zázemí rodinných statků, ke scelování pozemků, které mělo za následek
likvidaci remízků a mezí, docházelo k přehnojování, a v důsledku nadměrné
chemické ochrany ke snížení úrodnosti. Díky kopcovitému terénu v řešeném území,
který neumožňoval snadný přístup pro zemědělské stroje, zachovalo se pozemků v
menších celcích a rovněž poměrně vysoké procento plochy je zalesněno a zatravněno.
V obci
Jetřichov jsou dvě plochy využívané pro sport. V sousedství dnešního obecního
úřadu a škol je situována plocha kurtů TJ Sokol. Druhou plochou s bazénem, s
fotbalovými branami (nové) a hřištěm SDH je situována asi ve třetině obce
směrem od jihu.
V obci je od r.
1945 pečlivě vedena kronika. V r.1947 bylo a uživilo se v obci 20 živností a
obchodů. Obecním střediskem bývala tzv. Šolcovna s
divadlem, společenským sálem a hostincem. Dnešnímu společenskému životu slouží
kulturní dům, ve kterém sídlí i obecní úřad a restaurace. Kulturní dům je
zároveň i tělocvičnou (v obci působí TJ Sokol Jetřichov)‚ je zde i klubovna pro spolky
(Červený křiž, hasiči) a mládež.
K informování obyvatel slouží
rozhlas.
Celé řešené
území je součástí CHKO Broumovsko. Ochranné pásmo závodů BARUM a EKOSPOL je
třeba navrhnout. Předpokládá se jeho rozsah s hranicemi areálu továren. V
řešeném území jsou evidovány dvě lokality pro těžbu písku. Těžba probíhá pouze
vjednom, jedná se o plochu ve sousedství „Lesních domků“. Druhá plocha je
situována na jihu katastru a v současné době se zde netěží. Směrem na Březovou
nedaleko silnice je lokalita rašeliniště. Je rovněž lokalitou ochrany přírody.
ZÁVĚR: Z této práce jsem se dozvěděla mnoho věcí ‚
které jsem nevěděla. A jsem ráda, že to vím. Bylo sice docela těžké něco
sehnat, ale podařilo se a doufám, že se i vám bude líbit.
Zpracováno podle Urbanistické
studie a podle kroniky.