Vyhledat v textu

Drobečková navigace

Úvod > Obec > Znak, prapor, historie obce > Historie (do r. 1945)

Historie

Počátky obce Jetřichova jsou bezprostředně spjaty s kolonizací Broumovska, kterou v průběhu 13. století intenzivně prováděl řád benediktínů z břevnovského kláštera. První dosud známá písemná zmínka ale pochází až z konce 14. století, kdy r. 1395 král Václav IV. listinnou formou potvrzoval břevnovskému klášteru majetkem mj. i ves Jetřichov,  v latinském textu uvedenou jako „villam Dietrspach“1) V dalších dochovaných písemnostech (listinách a pozemkových knihách) z následujících let se objevuje již název „Diettersbach“. Uvedené německé jméno Dittersbach, tj. Dětřichův potok, zřejmě odvozuje název obce od jména lokátora nebo prvního vesnického rychtáře (šolce).2).

Nově vysazená ves záhy podléhala rovněž nově založenému klášteru benediktínů v Broumově. V rámci celého klášterního panství bylo zavedeno poměrně prosperující zemědělské hospodářství. Podle urbáře z roku 1406 byla poddanská ves Jetřichov sestavena ze 7 lánů, když jeden lán obsahoval 80 korců (cca 23 hektarů) výměry. K r. 1574 byl Jetřichov uveden v pozemkové knize jako samostatná poddanská ves, k níž přináležely okolní vsi Březová a Hynčice. Podle urbáře z r. 1602 vykazovala ves Jetřichov 32 rolníků a 20 chalupářů, naopak podle dalšího urbáře z r. 1648 (z konce třicetileté války) vykazovala pouze 8 rolníků, 10 polních zahradníků ( s výměrou půdy pod 10 ha) a 2 chalupníky. V tzv. Hesseliově urbáři broumovského kláštera z r. 1677 (za opata Tomáše Sartoria) lze nalézt kolorovaný pohled na zdejší ves a také záznam o 29 rolnících a 20 chalupnících, šolcovně (rychtě) a mlýnu. 3)  Dle tzv. tereziánského katastru vykazoval Jetřichov k r. 1757 celkem 53 rolníků, dále 17 tkalců, 1 krejčího, 1 ševce a 1 kováře, k nimž náleželo celkem 40 podruhů, většinou přadláků. Navíc se tu nacházel ještě 1 panský mlynář.4) K datu 1833 zde stálo 144 domů a v nich žilo 976 obyvatel, mj. zde byly škola (celodřevěná stavba z r. 1780), poplužní dvůr, dva mlýny a vyhlášená hospoda se šenkem vína a tanečním sálem, která se nacházela v prostorách bývalé šolcovny.5) O jedno desetiletí později, k r. 1843, se v navýšil počet domů na 152 a rovněž stoupl počet zde žijících osob na 1016.6). 

Počínaje r. 1850 se Jetřichov stal samostatnou obcí s vlastním samosprávným úřadem, do jehož kompetence patřila i správa nad sousední osadou Březová, která se ale ještě před r. 1880 osamostatnila. 7)  Život v obci se nadále rozvíjel běžným tempem. V r. 1853 zde byla postavena druhá školní budova (čp. 157) a v letech 1879 – 1880 třetí školní budova (čp. 103).8)  K 1. Září 1887 zahájil provoz poštovní úřad. Koncem 19. Století se zde nacházely 4 hostince, tovární kantýna a restaurace Semmering, která byla zřízena r. 1885. Jejím půdorysem ale procházely obecní hranice, takže na katastru Jetřichova stála pouze její část, čp. 174 (šenkovna a byt hostinského), zatímco zbývající část jako čp. 66 (pokoje pro hosty) již byly v katastru sousední obce Meziměstí. V obci dále byly 4 obchody se smíšeným zbožím, obchod se železářským a stavebním materiálem, kovárna, mlýn a pilou, klempířství, truhlářství, ševcovna, pekaři, řezníci, malíři, zedníci atd.9)  Počátkem třicátých let 20 století zde bylo evidováno celkem 59 živností.10) Z původního zemědělského rázu se obec částečně přeměnila i v průmyslovou zónu. Kolem r. 1862 založili bratři Josef a Ferdinand Heinzelové v sousední obci Hynčice první továrnu, a to přádelnu lnu. Prosperující rodinný podnik dále rozvíjel Anselm Heinzel st. (1846 – 1921), který v Jetřichově kolem r. 1879 zřídil barevnu a opět v Hynčicích v r. 1892 novou taklcovnu. Spolu se svým synem Anselmem Heinzelem ml. Vybudoval rozsáhlou obchodní činnost. 11).

Tento významný textilní podnikatel a místní komunální politik byl mj. v letech 1889 – 1901 zemským poslancem. 12)  Další textilní firmu zde založil Franz Drechsel, když r. 1840 koupil dvůr, v němž v r. 1856 zřídil mandl s valchou a následně ještě bělidlo. V r. 1870 převzal rodinnou firmu syn Anton Drechsel a v následujících letech ji rozšířil o barevnu.13)  Podle soudobých úředních statistik se obec Jetřichov ve druhé polovině 19. Století a v první polovině 20 století vyvíjela takto: r. 1854 – 1302 obyvatel, 1869 – 1165 obyvatel + 164 domů, 1880 – 1181 +172, 1890 – 1310 + 176, 1990 – 1340 + 171, 1910 – 1503 + 196, 1921 – 1300 + 199 a 1930 – 1242 obyvatel + 214 domů.14).

V říjnu 1938 byl Jetřichov spolu s celým Broumovskem územně připojen pod správu německé říše. V květnu 1945 byl znovu navrácen pod správu Československé republiky a dle rozhodnutí vítězných mocností došlo k organizovanému odsunu místního německého obyvatelstva a ke konfiskaci jeho majetku. Obec byla nově osídlena českými přistěhovalci přistěhovalci z vnitrozemí. Byla zde ustavena místní správní komise, v r. 1946 místní národní výbor. Počet obyvatel a domů se v poválečném vývoji výrazně snížil: 1950 – 725 +187, 1961 – 585 +129, 1970 – 561 + 126, 1980 – 497 + 122, 1991 – 439 + 102. 15) Po komunálních volbách 24.11.1990 zaniknul místní národní výbor a byl zde opět zřízen obecní úřad.